Spása je konečné dotažení stvoření, uvedení do plnosti.
Bůh není neosobní flegmatický soudce, který za drobnou úplatu nad vším nakonec mávne rukou.
Abrahám je vyzván obětovat syna svého těla, aby tak z něj učinil syna své víry.
Ježíš odchází na poušť, kde je obklopen anděly i divokými zvířaty.
Vírou opakujeme po Bohu jeho „ano“.
